Počet výsledků: 25

Otevřít filtraci

Cílený ultrazvuk o vysoké intenzitě neboli HIFU (zkratka pochází z anglického názvu high-intensity focused ultrasound therapy) je postup, při kterém jsou ultrazvukové vlny zaměřeny přímo na oblast abnormálních buněk nebo tkání v těle. Vlny vytvářejí teplo, které by v ideálním případě mělo ničit nádorové buňky. Případné využití HIFU se zkoumá při léčbě karcinomu prostaty a některých dalších typů zhoubných nádorů. Účinnost této metody však zatím nebyla dostatečně vědecky prokázána.

Cílená léčba má v souvislosti s lékařstvím několik různých významů: obecné vyjádření pro léčbu, která je zacílená na nějaké konkrétní onemocnění (např. „cílená léčba chřipky“) nebo stav (např. „cílená léčba bolesti“), zkrácený výraz pro cílenou protinádorovou léčbu, zkrácený výraz pro cílenou antibiotickou léčbu. Léky používané v cílené léčbě jsou označovány jako cílené léky.

Cílená protinádorová léčba (někdy jen zkráceně cílená léčba) je protinádorová léčba využívající léky nebo jiné látky, které blokují růst a šíření zhoubných nádorů tím, že zasahují do specifických molekul (tzv. „molekulárních cílů“), které se podílejí na růstu, progresi a šíření nádorového onemocnění. Cílená protinádorová léčba se od standardní chemoterapie liší v několika ohledech: Cílená protinádorová léčba působí na specifické molekulární cíle, které jsou spojeny s nádorovým onemocněním, zatímco většina standardních chemoterapeutik působí na všechny rychle se dělící buňky (zdravé i nádorové). Léky nebo látky užívané v cílené protinádorové léčbě jsou záměrně vybrány nebo navrženy tak, aby interagovaly se svým cílem, zatímco mnoho standardních chemoterapeutik bylo určeno proto, že zabíjejí buňky. Cílená protinádorová léčba je často cytostatická (tzn. používané léky nebo jiné látky blokují množení nádorových buněk), zatímco standardní chemoterapeutika jsou cytotoxická (tzn. zabíjejí nádorové buňky). Příkladem cílených léků ve smyslu cílené protinádorové léčby jsou aflibercept, bevacizumab, cetuximab, olaparib, panitumumab, regorafenib apod. Na cílenou protinádorovou léčbu se v současné době zaměřuje velká část vývoje protinádorových léčiv. Cílená protinádorová léčba je konkrétním příkladem personalizované medicíny. Viz také nádor a cílená léčba v širším slova smyslu.

Cílená antibiotická léčba (někdy jen zkráceně cílená léčba) je bakteriálního onemocnění pomocí antibiotika, která byla stanovena na poté, co byl odhalen původce onemocnění (konkrétní druh bakterie) a ověřena jeho citlivost k danému antibiotiku. Viz také antibiotika a cílená léčba v širším slova smyslu.

Brachyterapie s vysokým dávkovým příkonem neboli HDR brachyterapie (zkratka HDR pochází z anglického názvu high dose rate brachytherapy) je jeden z několika způsobů provedení radioterapie, které se používají při léčbě karcinomu prostaty. V tomto případě jsou do tkáně prostaty zavedena radioaktivní zrna, která vyzařují podstatně více radiace než při LDR brachyterapii, a v pacientově těle zůstávají pouze dočasně (po uplynutí stanovené doby jsou opět chirurgicky odstraněna). Tato metoda je doporučována u karcinomu prostaty se středním a vysokým rizikem (viz riziková skupina) a obvykle je kombinována se zevní radioterapií. Viz také brachyterapie.

Vysoký krevní tlak je lidové označení pro hypertenzi. Viz také krevní tlak, nízký krevní tlak (hypotenze).

„Léky na vysoký krevní tlak“ je lidové označení pro antihypertenziva. Viz také vysoký krevní tlak.

Výpočetní tomografie s vysokým rozlišením neboli HRCT (zkratka pochází z anglického názvu high-resolution computed tomography) je zobrazovací metoda, při které jsou využívány specifické techniky zajišťující vyšší rozlišení získaného obrazu (ve srovnání se „standardní“ výpočetní tomografií). Používá se při diagnostice různých zdravotních potíží, nejčastěji však pacientů s onemocněním dýchacího systému, a to při hodnocení změn plicní tkáně. Viz také -grafie, výpočetní tomografie.

Potraviny s vysokou nutriční denzitou (angl. nutrient-dense foods) se vyznačují nejen vysokým obsahem živin, ale i relativně nízkým obsahem kalorií. Tyto potraviny obsahují velké množství vitaminů, minerálních látek, polysacharidů, proteinů a nenasycených tuků. Řadí se mezi ně například ovoce a zelenina, celozrnné výrobky (pečivo, těstoviny, müsli), nízkotučné mléčné výrobky (tvaroh, jogurt, podmáslí, sýr), tučné ryby (sleď, losos, makrela, platýs nebo tuňák) a mořské plody, libové maso, vejce, luštěniny (fazole, hrách, čočka), ořechy a semena. Viz také živiny, nutriční denzita.

Vysoce fyzicky aktivní (v souvislosti s pohybovou aktivitou) je označení pro jednu ze čtyř úrovní tělesné aktivity. Vysoce fyzicky aktivní lidé provádějí týdně více než doporučených 300 minut aktivity střední intenzity nebo 150 minut aktivity vyšší intenzity (případně odpovídající kombinaci aktivit střední a vyšší intenzity). Viz také doporučení pro pohybovou aktivitu, úroveň tělesné aktivity, fyzicky neaktivní, málo fyzicky aktivní, fyzicky aktivní.

Zobrazeno 1 až 10 z 25

Počet výsledků